Medicína

Na vlákninu se při sestavování jídelníčku často zapomíná, přestože má pro zdraví zásadní význam. Ovlivňuje trávení, střevní mikrobiom, hladinu cukru v krvi i celkové metabolické zdraví. Nejde navíc o jednu látku, ale o pestrou skupinu složek s rozdílnými vlastnostmi. Vlákninu dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Každá z nich se přitom v těle chová jinak a největší přínos má právě jejich vhodná kombinace.

Mléko, jogurty, sýry nebo smetana jsou pro mnoho lidí běžnou součástí jídelníčku. Někomu ale jejich konzumace způsobuje nadýmání, bolesti břicha, plynatost nebo průjem. Jednou z častých příčin je laktózová intolerance, tedy snížená schopnost trávit mléčný cukr laktózu. Neznamená to však automaticky, že je nutné vyřadit všechny mléčné výrobky. Důležité je především odlišit intoleranci od jiných příčin potíží a zjistit, co konkrétnímu člověku skutečně vadí.

Technologické inovace postupují v medicíně velmi rychle vpřed, ne vždy se ale dostávají tam, kde mají sloužit, tzn. do systému, ordinací nebo k pacientovi. Obdobně jako v jiných oborech i ve zdravotnictví prudký technologický vývoj předbíhá možnosti legislativního procesu. „Technologie jako AI v diagnostice, vzdálený monitoring pacientů nebo nové modely organizace péče tu jsou a neustále vznikají nové. „Zdravotní pojišťovny jako plátci péče ale nemají nástroj, jak zajistit jejich vstup do systému. Metodiku, která by nám jasně řekla, jak je posuzovat a vybírat, kolik za ně platit,“ vysvětluje ředitel VZP ČR.

Strnulá chůze, svalová asymetrie, nezvykle vytočené chodidlo nebo výrazně teplejší místo na těle. Zkušený masér může podobné změny zachytit a upozornit na ně. Přesnou diagnózu stanovit nemůže, je ale důležitým partnerem lékaře či fyzioterapeuta a předává jim informace, které pomohou při dalším vyšetření nebo terapii. „Role maséra je v systému péče o zdraví velmi cenná právě díky pravidelnému kontaktu s pacientem a schopnosti předávat dalším odborníkům důležité informace,“ říká vedoucí lékař Kliniky impedanční terapie.

Co je hyperbarická oxygenoterapie a kdy je hrazena zdravotní pojišťovnou? Odpovídá Mgr. Viktorie Plívová, tisk. mluvčí

Připravovaná novela MZ navrhuje, aby se klinickým psychologem stal absolvent již po dvouletém magisterském studiu a pouhém roce praxe, bez samostatné atestační zkoušky. Asociace klinických psychologů České republiky (AKP ČR) s touto úpravou zcela zásadně nesouhlasí a varuje před ní. Nejedná se pouze o změnu systému vzdělávání, ale o zcela zásadní úpravu kvalifikačního standardu profese, která samostatně diagnostikuje a léčí pacienty se závažnými psychickými i somatickými obtížemi.

Duševní poruchou trpí celosvětově každý sedmý člověk ve věku 10 až 19 let. V ČR mezi lety 2010 a 2024 vzrostl počet dětí a dospívajících do 20 let léčených v psychiatrických ambulancích o více než 60 % a počet akutních psychiatrických hospitalizací mladých se za poslední dekádu více než zdvojnásobil. Závažnost problému dokládá, že sebevražda je celosvětově třetí nejčastější příčinou úmrtí lidí ve věku 15 až 29 let. Ukazuje to analýza portálu Evropa v datech.

Studium na vysoké škole může být náročné a stresující. Studenti se mohou potýkat nejen s náporem studijních povinností, ale také s finanční nejistotou nebo s problémy ve vztazích. Na všech veřejných vysokých školách jsou jim k dispozici poradenská pracoviště, která pomohou obtíže zvládnout.

Pravidelné kontroly u lékaře, zdravější jídelníček, pohyb nebo měření krevního tlaku. To všechno si se zdravím srdce spojuje většina lidí. Méně často se uvažuje nad domácí lékárničkou. U lidí s vysokým krevním tlakem, srdečním onemocněním nebo u těch, kterým byla nasazena léčba zaměřená na ředění krve, nemusí být vhodnou volbou každý běžný volně prodejný přípravek proti bolesti, rýmě nebo nachlazení. U příležitosti Světového dne srdce, který každoročně připadá na 29. září, proto lékárníci připomínají, že otázky na zdravotní stav a pravidelně užívané léky nejsou pouhou formalitou, ale důležitou součástí bezpečné léčby.